Thanh
Hoa, Vietnam, učitelka Mezinárodní školy OSN v Hanoji
Kungfu není mojí první
zkušeností s bojovým uměním. Na střední škole jsem začala
trénovat taekwondo. Ne proto, že bych byla velkým fanouškem
taekwonda, ale proto, abych mohla zastrašit případné násilníky,
jak mi řekl můj tatínek, když se poprvé z malého města přestěhoval
do Hanoje.
Po pěti letech a po všech těch silných úderech a
vysokých kopech jsem konečně dosáhla na černý pásek. Doma
ho schovávám na čestném místě jako památku na můj životní
úspěch.
Poslední léta na univerzitě byly hodně rušné. Na
bojová umění nebyl čas. Říkala jsem si: “Dosáhla jsem
to, co jsem chtěla, tak proč něco víc?”
Rozloučila jsem se se všemi těmi léty pocení a tréninku
jako “správný” kluk. Oblékla jsem na sebe tradiční ženský
vietnamský oděv “ao dai” se vší jeho pokorností a tradičními
hodnotami.
Následujících deset let jsem věnovala čas pouze práci
a rodině. Někdy, když jsem procházela kolem sportovních
center, kde se děti učily vysoké výkopy, se mě trochu
zmocnily melancholické pocity, ale říkala jsem si: “Inu,
staré časy, chybí mi to.” Někdy jsem byla v pokušení zajít
opět na taekwondo, ale už jsem si sama sebe neuměla dobře představit,
jak skáču do výšky a dělám vysoké výkopy. Už ne v mém
věku.
Mistra Quanga jsem potkala úplně náhodou, nebo možná
magickým zásahem našeho osudu “bojových umění”. Řekl:
“Přijď v létě začít trénovat, když budeš mít čas.”
“Já?”, říkala jsem si a s určitými pochybnostmi jsem šla
na mistrovu hodinu, abych si později splnila svůj celoživotní
sen.
Mistr
Quang mi neříkal, abych dávala do svých úderů a kopů veškerou
svou sílu, což by pro mě v mém věku bylo již obtížnější.
Místo toho mi vysvětlil,
odkud se moje síla bere, kde se nacházejí energetické body v
těle a jak můžu s využitím těchto bodů vyvinout ohromnou
sílu. Co mě nejvíce ohromilo, bylo to, jak jsem mohla začít
vytvářet vnitřní sílu místo té vnější jako dříve a
také jsem se naučila, jak správně dýchat a tak uvádět v
rovnováhu své vnitřní orgány. Trik spočívá v tom, že
musíte plně harmonizovat všechny části svého těla, abyste
získali tu největší sílu, jakou je vaše tělo schopno
vyvinout. Moje tělo a pohyby byly zpočátku velmi napjaté.
Mistr Quang mě naučil, jak relaxovat a přitom stále získávat
tu největší sílu.
Měla jsem štěstí, že jsem se mohla věnovat jak
Kungfu, tak Taichi. Mistr Quang vytvořil něco tak jedinečného,
co předává svým žákům, a co by se dalo nazvat “Quangkungfu”.
V jeho učení naleznete tradiční Shaolin Kungfu, které
vzniklo v Číně před tisíci lety, v kombinaci s mistrovou třicetiletou
zkušeností cvičení a výuky. Mistr Quang mi jednou řekl:
“Všechno vstřebávej a vytvoř si z toho svoje vlastní
Kungfu, založené na tom, co jsem tě naučil”. Netrénovala
jsem pasivně, ale snažila jsem se nalézt cestu, jak se zlepšovat.
Je možno na to nahlížet jako na inteligentní bojové umění,
kdy jak učitel, tak student, jsou plně zapojeni do procesu
dosažení něčeho.
Můj obdiv a inspirace Kungfu a Taichi ve mne rostou po každé
hodině. Cítím se zamilována po každé hodině. Jak moje
fyzické, tak i psychické zdraví se výrazně zlepšilo.
Kungfu a Taichi mne změnilo k lepšímu v mnohých ohledech.
Nejenom, že jsem nebyla nachlazená a neměla chřipku od té
doby, co jsem začala trénovat s mistrem Quangem, ale také
jsem se stala více sebevědomou, klidnou a silnou.
Roste ve mně něco nového. Nevím přesně od kdy, ale
Kungfu a Taichi se stalo terapií pro mé dělo a duši.
|